Červen 2022 postupně přepisuje teplotní rekordy na mnoha místech severní polokoule. Zatímco v Austrálii si užívají až neobvykle bohatou sněhovou nadílku, na severní polokouli mnohde teploty dosahují 40 °C a přepisují dosavadní rekordní tabulky.
Po slunečních paprscích po zimě dychtí mnoho z nás, avšak čeho je moc, toho je příliš. vysoké teploty přes 30 °C nedělají už spoustě lidem vůbec dobře. A sportování je v takovém klimatu velmi náročné. Poměrně snadno může být člověk postižen úpalem či úžehem. Úpal a úžeh jsou skoro taková klišé, když je člověk unavený, je mu hic a chce se vymluvit, aby nemusel už nic dělat. Ale co je vlastně opravdový úpal nebo úžeh. A jak z takové šlamastiky ven?
Úžeh nebo úpal?
Jedná se o takové dva bratrance. Obě dvě postižení mají velmi podobné příznaky, a i první pomoc je obdobná. V obou případech se jedná o přehřátí organismu.
Úpal
Možná známější a mnohdy citovanější typ přehřátí nastává při dlouhodobém pobytu v prostředí s vysokou teplotou (více jak 35 °C). Podle odborníků se jedná o selhání vlastní termoregulace, tedy tělo přestává odvádět přebytečné teplo a jeho teplota stoupá.
Příčiny úpalu jsou vnitřní nebo vnější. Pokud je v těle nedostatek tekutin pro tvorbu potu a vzniká tak nadměrné teplo, pak mluvíme o příčině vnitřní. Proto je zapotřebí v teplém klimatu dostatečně pít, aby se tělo mohlo potit a ochlazovat. Naopak vysoká teplota a vlhkost okolního prostředí či také těsné pracovní prostory, jsou považovány za příčiny vnější. Příkladem může být jízda v horku v autě v koloně. Vzduch do auta neproudí, a tudíž tělo pasažérů není nijak chlazeno.
Příznaky úpalu
Úpal se vyznačuje především horečkou (až 41 °C), dále suchou, horkou a začervenalou kůží. Obvykle je doprovázen bolestí hlavy, závratí, zrychleným dechem či tepem. Tento stav může velmi rychle přejít do šoku.
Úžeh
Úžeh se projevuje se podobně jako úpal, ale příčinou není jen horké prostředí, ale dlouhotrvající přímé sluneční záření na nekryté tělo (často je tedy kombinován se slunečním popálením), přičemž dochází k přehřátí mozku. Úžeh si tedy uženeme při lenošivém ležení na pláži, anebo také na rozpálené skále.
Příznaky úžehu
Úžeh se může se projevit už i po několika hodinách, tedy relativně brzy, a to především stoupající teplotou a neurologicky (bolest hlavy, závratě, malátnost) a také oběhovými potížemi (zrychlený dech, tep) a zarudnutím pokožky hlavy.
První pomoc – pro obě přehřátí je téměř shodné
Postižený se musí přestat přehřívat, tzn. je zapotřebí jej dostat do stínu nebo do chladné, dobře větrané místnosti. Následně je zapotřebí jej postupně ochlazovat a zajistit dostatečný přísun tekutin (chladivých, ale ne ledových!), aby se tělo mohlo ochlazovat samo pocením i zevnitř. Vhodné je použití studených zábalů. Při ochlazování je zapotřebí dbát komfortu postiženého – zchlazování by mu nemělo být nepříjemné! Též pozor na druhotné podchlazení. Teplotu srážíme přibližně na 38 °C. Při úžehu klademe chladivé obklady na hlavu postiženého (přehřátý je především mozek).
Nejlepší je prevence
Abychom předcházeli úpalu, nesmíme zapomínat doplňovat tekutiny. Když už máme žízeň, je pozdě, organismus už strádá. A také bychom se neměli zdržovat na slunci v období vysokých teplot, a když tak jedině s pokrývkou hlavy. Omezení velké fyzické námahy může jedině prospět. Někdy si však při sportu nemůžeme moc vybírat, jestli se budeme pohybovat na slunci, či ne.
Originál článku byl publikován na Outfanatic.com
Comments