Zásadní dovedností pro běh na lyžích je skluz, ale neméně důležité je umět se dynamicky a včas odrazit. Odraz je totiž to, co lyžaře běžce pohání vpřed, při něm lyžař aktivně ovlivňuje svou rychlost jízdy a koná práci. Ve fázi skluzu se veze, fazicke svaly jeho tela odpočívají a připravují se na další, maximálně intenzivní odraz.
Ale jak takový odraz natrénovat? Skákáním přes švihadlo, bedýnky, klády, lavičky, tím rozhodně nikdo nic nezkazí, jenže ten odraz je „obecný“ a moc se lyžařskému běžeckému odrazu nepodobá. Nicméně běžci na lyžích „speciální“ odraz získávají tréninkem imitace. Imitace neboli nápodoba…
Oč běží?
Atletické či gymnastické „jeleny“ zná asi většina a snad každý na základní škole prošel testem, kdo na deset skoků doskáče dál. Mnozí s tím možná i bojovali, když se jim nohy kroutily a spíš se jejich pohyb podobal běhu „postřeleného zajíce“ . Imitace je vlastně takový desetiskok, ale oproti atletickému či gymnastickému provedení, kde se požaduje zvednuté koleno co nejvýš, se při imitaci klade důraz na tažení nohy těsně nad zemí (jako na lyžích) a o skok co nejdelší. A snahou je doskakovat na celé chodidlo, ne přes špičku, jako v atletice – takže na minimalistické boty zapomeňte! Po dokončení odrazu zůstává odrazová noha natažená v prodloužení těla, úplně stejně, jako na lyžích ve fázi skluzu.
Paže pracují stejně rytmicky jako nohy, jen (samozřejmě) v diagonálním vzoru, tzn. jak je nám přirozené: vpředu pravá ruka a levá noha. Stejně jako na lyžích, tak i při imitaci paže pracují v celém rozsahu – z výše ramen vpředu do mírného zapažení vzadu za tělem. Lokty jsou stejně jako na lyžích mírně pokrčené.
Formou imitace může být i tzv. lyžařská chůze, tedy chůze s holemi a se zvýrazněným dynamičtějším odrazem a prodlouženým krokem. Do chůze můžete přejít, když už nezvládáte do kopce skákat anebo lze chůzi využít jako samostatný prostředek. I když se jedná o chůzi, i v tomto pohybovém režimu lze variovat intenzitu a dostávat se do maximálních tepových frekvencí. Opět jde o adaptaci na danou lokomoci, pokud je člověk dobře adaptovaný, tak srdíčko bude fungovat jako při běhu, na lyžích či kole.
Kde imitovat?
Imitovat se může jak s holemi, tak i bez holí. Bez holí to zkouší mladší děti, starší samozřejmě co nejvíce skáčou s holemi, ať je to běžeckému lyžování co nejpodobnější a i paže si zvykají na pracovní režim. Oproti lyžařské chůzi se imituje výhradně do kopců, mírných i prudkých. Hole používejte spíše kratší (asi o 5–10 cm) než máte na klasickou techniku, cca od podpažní jamky. A samozřejmě, asfalt není vhodným terénem...
Jak moc?
Imitaci lze zařadit jako vytrvalostní trénink a to tak, že se při dlouhodobém souvislém běhu skáče do kopce, které se připletou do cesty. Samozřejmě, že lze pracovat s intenzitou, s jakou se člověk snaží dostat na kopec. Tedy, trénink bude buď charakteru rovnoměrného nebo střídavého, když se rozhodnete do toho praštit a kopce vyskákat tryskem.
MOHLO BY ZAJÍMAT: Imitační cvičení pro běžce na lyžích a nejen je!
Anebo můžete imitovat na vybraném úseku kopce, a to v určitém počtu opakování. Záleží na vaší zdatnosti. V případě opakovaných imitovaných kopců bych doporučila víc sérií, např. 3x 10x 70–100 m dlouhý úsek. Mezi sériemi je ideální alespoň 10min vyklusání. Sami poznáte, že minuta skákání už je opravdu dlouhá. Imitaci samozřejmě lze kombinovat i s lyžařskou chůzí, třeba: 50 m imitace, 50 m lyžařská chůze, 50 m sprint (běh) apod.
Imitační trénink je ideální do podzimních plýskanic, neboť opravdu po relativně krátké době má člověk odtrénováno. Tudíž doba strávená v nepříznivém počasí se dosti zkracuje a tím i pravděpodobnost, že dotyčný onemocní.
A že už se těšíte na sníh a lyžovačku? Pojďte si společně zlepšit svou techniku lyžování!
Comments